Bibri.net

Tak z blogovací letargie mne vytrhl až docela silný kulturní zážitek – do olomouckého Jazz Tibet Clubu dorazily Minuty. Na koncerty téhle „profláknuté“ kapely chodím pravidelně, jenže už několik let mne ničím nepřekvapily. Ne, že by to bylo špatné, ale nekonečné jamy (jinak vynikajících muzikantů) mne jako posluchače zas tak moc neberou a musím se přiznat, že jsem se na nich poslední dobou docela nudil. Ovšem tento čtvrtek bylo všechno trochu jinak…

Hned ze začátku musím říct, že tak narvaný Jazz jsem ještě neviděl. Chytli jsme naštěstí (díky Palcovi) dobré místo a hlavně vstupenky – fronta byla pěkně dlouhá a to už byly lístky jen na stání. Kapela zvučila ještě v půl deváté, ale není se co divit, v Jazzu je akustika opravdu špatná. Zvukař byl naštěstí vlastní :) a zvuk byl celkem dobrý po celou dobu.

Koncert z turné nazvaného Unplugged zahájili hoši hodinovým setem s kontrabasem a akustickou kytarou. Nevím, co kluci s písněmi provedli, ale zněly naprosto parádně. Osobně bych řekl, že sáhli po nějakém starším repertoáru, ale s jistotou to tvrdit nemohu, moc se v něm totiž nevyznám :). Tahle první první hodina byl můj posluchačský ráj a vrchol koncertu (a podle všeho jsem nebyl sám). Pěkné věci, zajímavé aranže, perfektní (a citlivé!) provedení, skvělé muzikantské výkony. Jednička s hvězdičkou!

Po přestávce vzali kytarista a basák do rukou „elektriku“ a předvedli celkem tři až čtyři písně tak, jak je znám z posledních let. Ovšem tentokrát jsem se nenudil – přece jen klub je něco jiného než velké pódium, kluci hráli opravdu dobře a mimo jiné předváděli super show. U čísla „dva na basu“ jsem se prostě musel chechtat celou dobu :). Publikum si nakonec vynutilo dva přídavkové sety a oba byly opět ve znamení legrace. Kapela si umí dělat srandu jak z publika, tak sama ze sebe, takže jsem se při „country čísle“ opět dobře bavil. Výborný začátek, výborný konec – to je nutná podmínka dobrého koncertu!

Veselo bylo i po koncertě. Šel jsem hodit řeč s Martinem a okouknout jeho nezvyklou „unplugged“ soupravu. Martin měl v ruce jídelní lístek s tím, že si musí vybrat večeři. Asi za čtvrt hodiny k němu přišla servírka s bločkem a perem, že si zaznamená objednávku. Martin však byl v rauši a místo objednávky jí vzal pero a chystal se udělovat autogramy. Chvíle nechápavého ticha – a pak jsme všichni padli smíchy :). Nakonec dostal autogram on od ní. Večeři samozřejmě taky :).

Odcházel jsem z koncertu s dobrým pocitem z výjimečného kulturního zážitku – byl to nejlepší koncert Minut, jaký jsem zažil. Atmosféra narvaného klubu s publikem aplaudujícím vstoje tomu všemu jen přidala, tohle jsem v Jazzu snad nikdy nezažil. K tomuto názoru jsem podle všeho nedospěl sám – shodně se vyjadřovali snad všichni mí známí, kteří koncert navštívili.

Co dodat? Minutám kluby opravdu sluší, navíc vyrazily na turné s dobrým repertoárem a v perfektní muzikantské formě. Turné pokračuje až do května (viz data koncertů), takže si nenechte ujít příležitost a rozhodně si na ně zajděte!

Aktualizace: Jestli nemáte čas, zkuste si ve čtvrtek 14. 2. v šest večer naladit Český rozhlas Ostrava, který bude pouštět záznam z pondělního koncertu v ostravském Parníku. Vysílají taky přes Internet.