Bibri.net

Čas od času narazím na takové výroky o Linuxu (speciálně pak o Mandriva Linuxu), z nichž se mi opravdu ježí srst. Velmi často vyjadřují autorovu nezalost, někdy i zaujatost. Protože není nic horšího než šíření bludů – ať již vědomé nebo nevědomé – rozhodl jsem se, že na ně budu veřejně reagovat. Když to totiž neudělám, budou se šířit dál…

Jako první se podívám na nedávnou srovnávací recenzi několika distribucí na serveru Žive.sk. Mandriva Linux je recenzován jako první a celá recenze se nese v celkem pozitivním duchu. Jenže, jak všichni víme, obsah recenze je jedna věc, ale závěr je jiná a mnohem důležitější. A v závěru to recenzent Mandrivě pěkně nandal, takže se na to podívejme:

„Hoci inštalačné DVD sú voľne dostupné, podobne ako technická podpora cez fóra a distribúcia je na vysokej úrovni, Mandriva má i mnoho kritikov. Dôvodom je „obchodná politika“ Mandrivy spočívajúca v propagovaní Mandriva Clubu. Členovia za poplatok síce získavajú „nadštandardné“ služby ako Powerpacky, privilegovaný prístup k novým vydaniam, širší prístup k repozitárom aplikácií (komerčných, ovládačov, plug-inov). No tým sa Mandriva odkláňa od myšlienky otvorenosti a bezplatnosti Linuxu.“

Než se pustím do vysvětlování detailů, měly by být jasné dvě věci, které se vztahují k poslední větě:

• Bezplatnost není myšlenka Linuxu. Toto tvrzení je holý nesmysl lidí, kteří si nikdy nepřečetli GPL licenci. Opakuji to stále dokola: free software neznamená bezplatný software, ale svobodný software, přičemž svoboda není nulová cena. Jestli si to nemyslíte, podívejte se na tento starý článek, který kdysi spontánně vznikl na Ábíčku (zajímavé jsou i kometáře).
• Z výše uvedeného mimo jiné plyne, že poskytováním nadstandardních služeb za úplatu se Mandriva (ani nikdo jiný) rozhodně neodklání od myšlenky otevřenosti a bezplatnosti Linuxu.

Tak, to by bylo na úvod. Protože se podobné výroky o „prohřešcích“ Mandrivy  (ale i jiných distribucí) proti „otevřenosti“ či „bezplatnosti“ objevují docela často, podívejme se zblízka, jak to celé je.

Otevřenost vývoje

Mandriva Linux má – navrzdory tvrzení v článku – velmi otevřený vývoj. V době, kdy distribuce vznikala, se způsobem vývoje (a nejen tím) inspirovala u Debianu. Kromě firemních vývojářů se vývoje účastní také mnoho komunitních vývojářů a každý, kdo se chce přidat k vývoji, má možnost. Nezáleží na tom, odkud je, jestli je černý, žlutý nebo lilipután. Jestli mi nevěříte, tak to zkuste. Samozřejmě, že kdyz napíšete do mailing-listu Cookera (vývojová větev), jak je všechno na prd, nikdo vás poslouchat nebude. Ale budete-li se chovat jako vývojář, stanete se členem týmu.

Ve skutečnosti bych si dovolil tvrdit, že Mandriva byla první z komerčních distribucí, která tímto směrem ukázala. V době, kdy RedHat rozdělil svoji řadu na enterprise produkty a Fedoru s komunitním vývojem, praktikovala Mandriva tento model již několik let. Její „Free“ verze verze měly komunitní otevřený vývoj a jejich úpravou vznikaly placené produkty. RedHat (mnohem později i SUSE) tento model zavedl také a následně ho zdokonalil.

Co se týče otevřenosti Mandriva nástrojů, tak ty jsou vydávány pod licencí GPL už od začátku a považuji je proto za dostatečně otevřené. Opět srovnejte například se SUSE, kde trvalo mnoho let, než byly jejich nástroje (Yast) uvolněny pod GPL.

V zájmu objektivity se ještě vyjádřím i ke stinným stránkám výše uvedených tvrzení. Ty mají několik „ale“ především proto, že nic na světě není jednoduché a krásné. Tak se na ně podívejme.

Otevřený model vývoje, ve kterém je zapojena ve velkém i komunita, musí tento fakt spolu s komunitou brát v potaz. Přání, nároky a ohlasy této komunity jsou důležitou součástí vývoje. Problém je v tom, že se nemusí slučovat s potřebami linuxové firmy – a někdy si přímo odporují. Tady vznikají velké třecí plochy a problémy zvláště v případě, kdy vázne komunikace. V této situaci je potřeba pochopení z obou stran. Komunita musí pochopit, že firma žije z peněz, které vydělá, a proto své produkty vyvíjí tak, jak je důležité pro prodej. Firma zase musí pochopit, že na požadavky komunity, která s ní spolupracuje na vývoji produktů (jež pak ona prodává) musí brát zřetel, jinak se na ní komunita vykašle.

Mandriva měla jednu dobu velké problémy jak s komunikací, tak s akceptováním požadavků komunity. Bylo to především v období, kdy bylo ve firmě dost peněz díky investorům a Mandriva si myslela, že komunitu nepotřebuje. K tomu se přidala arogance a neschopnost komunikace u některých vývojářů placených Mandrivou. Výsledkem byl odchod velkého množství komunitních vývojářů nikoliv kvůli kvalitě distra, ale prostě proto, že jejich názory nikdo neposlouchal a když ano, tak je nerespektoval. Výsledkem byla i špatná reputace, jejíž následky bude Mandriva cítit ještě dlouho, protože komunita zapomíná velmi pomalu.

A jaká je situace nyní? Mandriva změnila svůj přístup, má nové lidi na komunikaci s komunitou a ohlasy už tak rok dva říkají, že se stav o hodně zlepšil. Spolu s komunitou vydává Mandriva Free verzi distribuce, která obsahuje pouze free software a je zcela v souladu s pořadavky komunity. Tato verze je odlišná od prodávaných verzí – obsahuje jiný software, nastavené jsou jiné default aplikace než u prodávané verze apod. U „corporate“ produktů je vývoj víceméně oddělen i když se dá říci, že používají jako základ normální verze Mandriva Linuxu.

Dále je třeba si uvědomit, že výše uvedený model spolupráce s (neplacenou) komunitou je poměrně nový a v běžném komerčním světě poněkud neobvyklý. Ostatně toto tvrzení platí u svodobného softwaru ve více případech. Ještě chvíli potrvá, než se s tím jak komunita, tak komerční svět naučí zacházet.

Mandriva Club

Ve výše zmíněné recenzi se autor vyjadřuje o klubu jako o propagované službě, která má za následek odklonění se od myšlenek bezaplatnosti a otevřenosti. Z podstaty věcí, které jsem popsal již výše, jde o nesmyslné tvrzení, ale abych nebyl nespravedlivý, tak se u něj na chvíli zastavím.

Autorem myšlenky klubu byl Gaël Duval a samotný Mandriva Club byl od začátku koncipován jako dobrovolná podpora distribuce. Vytvořen byl v době, kdy začala mít Mandriva potíže s cash-flow. Dobře si vzpomínám na e-maily v nichž byli uživatelé vyzýváni, aby takto podpořili svoje oblíbené distro a že stačí pouze šedesát tisíc uživatelů a firma bude „v klidu“. Což o to, myšlenka je to zajímavá a dobrá a šedesát tisíc platících uživatelů na celý svět není až tak moc, zvlášť když se downloady jen z oficiálních serverů počítají na miliony. Mandriva s tím podle mne hodně počítala a dost se k tomu i upnula. Ale z mého pohledu to celé má dvě úskalí.

Prvním z nich je fakt, že lidé neradi platí „za nic“ nebo za jakési virtuání zboží. U nás máme vyzkoušeno, že když už platí, chtějí „hmotný statek“ – krabici, knížku, média. I přes výhodnou nabídku pro české uživatele (členství mají za polovic, viz dále) je tu členů málo. Pominu tady fakt, že Mandriva v začátku vůbec nemyslela na to, že by členství mohli prodávat i její lokální distributoři a že docela dlouho trvalo, než jsme ji k tomu dokopali :).

V případě firemního členství je to ještě horší – když nerozhodujete o penězích, ale pouze o ně žádáte někoho jiného, může s být s podobným „virtuálním produktem“, navíc s „dobrovolnou podporou“ velký problém. Svět je prostě zvyklý kupovat hmotné věci či jasně definované služby a mění se to jen pomalu.

Druhé úskalí vidím v realizaci. Mandriva totiž začala do klubu umisťovat takové bonusy, které komunita chce mít běžně dostupné – balíčky s ovladači, novější verze softwaru apod. Tento krok jsem vždy hodnotil negativně a Mandrivě se pěkně vymstil. Za prvé to opravdu vypadalo, že si Mandriva „vynucuje“ členství uživatelů v klubu. Autorovi článku tedy nelze zazlívat, že tento dojem získal také – přesto, že na poskytování služeb za peníze není nic špatného a ničemu neodporuje. Za druhé způsobil tento fakt odchod mnoha uživatelům k jiným distribucím, které tyto balíčky měly volně dostupné. Nic nepomohl skvělý repozitář PLF – uživatelé to chtějí hned a v oficiálně podporovaných repozitářích.

Dnes je situace trochu jiná. Mandriva sice klub propaguje, ale už jej tolik netlačí – není to nosný produkt. Jestli se nemýlím, tak výše zmíněných šedesát tisíc uživatelů v klubu Mandriva nikdy nedosáhla. Klub je stále dobrý způsob, jak Mandrivu přímo podpořit (neplatíte nic distributorům ani jiné havěti). Členové si mohou stahovat ISO obrazy placených verzí a některý další software – za členství dostávají zajímavou hodnotu. Specialitou je korporátní klub, který je sice drahý, ale zahrnuje i licence pro korporátní produkty a pro společnosti je docela výhodný. K oficiálním volně přístupným repozitářům patří dnes non-free s ovladači a backports pro novější verze – tak jak u jiných distribucí.

Cena Mandriva Linuxu

Autor v původním článku argumentuje i odkloněním od bezplatnosti. Pomineme-li zcestný požadavek na bezplatnost Linuxu, viz výše, není ani toto tvrzení pravdivé. U Mandriva Linuxu je dnes situace taková, že když nechcete, platit za něj nemusíte a dostanete komfort minimálně srovnatelný s ostatními distribucemi. Mandriva uvolňuje svoji Free verzi, v repozitářích má i non-fre věci (ovladače), stačí si to stáhnout a nainstalovat. Nevidím v tom žádný problém a dokonce je to stejné, jako i jiných distribucí.

Mandriva poskytuje i placené verze. Jednak jsou to PowerPacky, kde nabízí krabici, dokumentaci, software navíc a podobně. Za zboží chce Mandriva peníze a je to logické – nevidím jediný důvod, proč by měla dodávat uživatelům všechny produkty zadarmo. Pro společnosti jsou určeny korporátní produkty s dlouhou podporou – tam se platí za přístup k aktualizacím a další služby. Je to stejné jako u RedHatu nebo SUSE, jde o obchodní model, který se osvědčil.

Nevidím v tomto chování problém ani rozpor. Mandriva chce za zboží a služby peníze, což je v souladu se zvyklostmi :). V obchodě mi chleba zadarmo nikdo nedá. Podlahu mi za úsměv taky nikdo neopraví ani když mu řeknu, že já dělám software zadarmo. Je opravdu s podivem, kolik lidí není schopno tento jednoduchý fakt pochopit.

Mandriva navíc nedávno oznámila, že zjednodušuje svoji produktovou řadu vycházející z běžných distribucí. K dispozici již nejsou tři placené edice, ale jen jedna. Osobně doufám, že se Mandriva nevydá stejnou cestou jako RedHat a SUSE, totiž že zavrhne produkty pro koncové uživatele. Zkušenosti mne předvědčují, že placené produkty pro uživatele mají význam a Mandriva je v této oblasti vynikající distro. Z hlediska linuxových firem bohužel nejsou takové produkty rentabilní a proto ani zajímavé, takže uvidíme…

U nás i na Slovensku je situace trochu odlišná od světa a to především díky dlouhodobé spolupráci Mandrivy se společností QCM. Kromě dobré podpory na webu je například zdarma uvolňována dokumentace. Díky QCM jsou zde k dostání produkty za mnohem příznivější ceny – členství v klubu se dá sehnat za polovinu. Knižní vydání je dnes k dispozici za necelých šest set korun, což je legrace.

Jakkoliv se to některým rýpalům zdá mnoho, mohu vás ujistit, že tato cena nejen, že odpovídá normální knize o stanoveném rozsahu (420 stran, 2x dvouvrstvé DVD), ale v dané kategorii patří spíše k těm levnějším. A to nemluvím o faktu, že na médiích ke knize je přiložen PowerPack za cca 80 Euro, navíc notně rozšířený o další software a bonusy. Za stejnou cenu neseženete takovou edici Mandriva Linuxu nikde jinde ne světě!

Tolik tedy moje poznámky k otevřenosti a bezplatnosti Mandriva Linuxu.